E E7
Do tváře čas mi hlubokou brázdu
A E
samotou vyrejval,
B7
tělo je rozeschlej prám,
A
když pluješ stále jen sám,
B7 E
co je ti platný, že jsi kapitán.
Do zrzavejch strun svýho banja
dávno už jsem nezahrál,
že jsem byl stále jen sám,
v srdci mám nejeden šrám,
život je tvrdej, i když jsi kapitán.
Chorus:
E7 A B7 E C#m
A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepo ví,
A B7 E
jak máš žít, abys byl milován,
E7 A B7 E C#m
a tak vždy zůstaneš sám, a koláč medový
A B7 E
za tebe sní kapitán Korkorán.
Na tváři mech mám z dalekejch cest
tam do hor a údolí,
z košile mám jenom cár,
ze smečky zbylo psů pár,
co bude dál, mi nikdo nepoví.
V kapse mám prach vodřenej z mincí,
který jsem prodělal,
já jenom samotu znám,
tak, sakra, co dělat mám,
abych měl jednou na pořádnej flám.
Chorus